Hoher Dachstein
Text a foto: Ondra Kříž |
|
Týden jsme se dohadovali a dolaďovali, v den odjezdu se postupně po trase
naskládali do Mařenky a jeli jsme... Ála - řidič, doktor, Oťásek - no prostě
Oťásek, kamarád Hanzík z Ostravy a já.
Měli jsme se skvěle. Jenom počasí bylo hnusné. Spali jsme v legendární betonové zastávce na parkovišti pod Gosausee,
pil jsem svoje letošní nejdražší pivo, naopak jsme spali luxusněji a zároveň
levněji než např. na Térryho chatě, v trhlině na ledovci jsme lezli svoje první
ledy téhle sezony. Dosáhli jsme vrcholu (někteří možná i v základním táboře),
nakrmili (prý) vzácné kavče alpské, potkali tři sebevrahy z nejmenové země
malých ošklivých chlupatých koníků s křivými nohami.
Na sestupu jsme zblbli
skupinu horských záchranářů, kteří se drželi v našich stopách až zabloudili s
námi, ale my našli cestu první, heč! Při sestupu od Adámek Hutte brácha zprudil
nahoru kráčejícího Slováka slovy o přednosti pro
ty co mají těžší náklad
:-) Na zpáteční cestě jsme se vykoupali v jezeře Hinterer Gosausee. Ukrutně jsem
se nacpali jídlem opět v legendární betonové zastávce a když jsme odjížděli,
počasí už nebylo hnusné, ale hnusně hnusné.
Cestou zpět nám onemocněla Mařenka,
ale díky zdravotníkovi na palubě jsme to zvládli...
|
|
     
|
|
|
|
|
|
|
